Historie a součastnost

Historie, současnost vína

Vývoj vinařství v 19. a na počátku 20. století

Již od počátku 19. století je zjevný odklon od pěstování vinné révy, a to nejdříve u zbývajících majitelů z řad měšťanů, pro které je zemědělská činnost málo atraktivní. Potom se odklánějí od vinic sedláci, kterým umožňuje změna trojhonného způsobu hospodaření na hospodaření střídavé daleko širší výběr výnosnějších zemědělských plodin. Vinice zůstávají přínosem hlavně pro malé držitele zemědělské půdy a pro bezzemky. Šlechta a měšťané stavějí nové pivovary a lihovary. Návyk na pití piva a kořalky zatlačuje konzum vína do pozadí. Současně se naše vína dostávají do obtížné konkurence s levným vínem uherským. Jen dočasné jsou snahy o oživení našeho vinařství v druhé polovině 19. století. Vinice zůstávají jen v obcích s výbornými pěstitelskými podmínkami. Révokaz ničí nemilosrdně většinu vinic na přelomu století. Současně s rekonstrukcí vinic po révokazové kalamitě se začínají vysazovat hlavně jakostnější odrůdy révy v ucelených parcelách jedné odrůdy. Tím také končí označování vín podle obcí, které bylo až do révokazové kalamity běžné, protože se vinice vysazovaly ve směsi odrůd a ta byla pro obec typická a přizpůsobená ekologickým podmínkám daného stanoviště.

Množí se výroba a prodej vín z vinic štěpovaných na podnože odolné vůči révokazu. Zlepšují se způsoby výroby vína díky osvětové činnosti Ústředního svazu čs. vinařů se sídlem v Brně, který sdružoval zemské vinařské spolky se sídly: Mělník, Litoměřice (německý), Brno, Bratislava, Užhorod. Zastoupení jednotlivých oblastí v ústředí se řídilo počtem členů a velikostí vinařské oblasti. Postupně se od třícátých let 20. stol. zvyšuje význam vinařských družstev a jejich blahodárné působení na rozvoj drobného vinařství, zejména na Moravě. Současně přispívá družstevnictví k přeměně vína ze zemědělského produktu na produkt trží, který se stává zbožím. Kromě obchodní činnosti rozvíjela družstva i činnost propagační ke zvýšení odbytu domácích vín.

1907 Časopis „Vinařský obzor“

Tento časopis byl v uvedeném roce založen ve Velkých Pavlovicích, prvním redaktorem byl A. Horňanský. Předtím v roce 1905 vznikl „Zemský vinařský spolek pro markrabství moravské“.

1930 Nejnižší plocha moravských vinic

Plocha vinic klesla na Moravě na 3870 ha. Do roku 1937 bylo obnovou dosaženo 7000 ha vinic. V roce 1960 bylo stále jen 6781 ha vinic. Teprve následným rozvojem byla během šedesátých a sedmdesátých let zvýšena, v r. 1980 činila celková plocha 14 019 ha. Po roce 1990 opět plocha vinic poklesla, takže jich bylo v r. 1997 celkem 11 183 ha.

1965 Obnova vinic s použitím vysokého vedení révy

V druhé polovině šedesátých let nasadila obnova vinic rychlejší tempo a postupně se u větších zemědělských podniků prosadily výsadby s meziřadími širokými 3 m a s vysokým vedením révy podle vzoru rakouského vinaře prof. Lenze Mosera. Moserovo vedení, jak byl tenkrát způsob pěstování révy nazýván, rozřešilo použitím běžně dostupné mechanizace rozvoj velkých viničních celků u státních statků a zemědělských družstev. Od roku 1970 se na obnovených vinicích stabilizovaly výnosy na 6–7 tun hroznů z hektaru vinice. V České republice se úhrnná sklizeň hroznů pohybovala mezi 70–80 tis. tun ročně.

1995 Vinařský zákon

V roce 1995 byl vydán zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a následně pak vyhláška ministerstva zemědělství ze dne 16. 8. 1995 č. 189/1995 Sb. s prováděcími ustanoveními uvedeného zákona. V roce 1996 byly zahájeny práce na přípravě nového vinařského zákona. Nejdříve se překládaly předpisy ES v sektoru víno do češtiny a následně se zapracovávaly do výše uvedeného zákona. Současně se shromažďovaly první praktické poznatky z působení zákona č. 115/1995 Sb. Konečným výsledkem byla novela vinařského zákona zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 216/2000. Tento zákon zrušil původní prováděcí vyhlášku MZe a zavedl vyhlášky č. 297/2000 Sb., č. 298/2000 Sb. a č. 299/2000 Sb. Tím bylo naše vinařské právo z podstatné části přizpůsobeno předpisům Evropských společenství. Původně navržená novela vinařského zákona obsahovala i ustanovení o zřízení Vinařského fondu. Jeho vznik a existence však byly upraveny až zákonem č. 50/2002 Sb.

2004 Vstup České republiky do Evropské unie

V roce 2004 byl přijat zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a návazně pak vyhlášky č. 323/2004 Sb. a č. 324/2004 Sb., čímž byla legislativa České republiky v této oblasti uvedena plně do souladu s normami Evropské unie. (Podrobnější informace jsou v položce Vinařská legislativa.)

Vývoj vinařství v druhé polovině 20. století a na počátku třetího tisíciletí

Strukturální změny v československém zemědělství přinesly v druhé polovině 20. stol. i nutnosti přeměny našeho vinohradnictví na velkovýrobní formy, které byly schopny zajistit rentabilitu zemědělské výroby v rámci smíšených zemědělských podniků. To se podařilo díky zakládání nových vinic na pozemcích přístupných pro mechanizaci viničních prací a současně pomocí urychleného rozvoje zpracovatelkých kapacit uzpůsobených k výrobě odrůdových vín jednotného typu z velkých územních celků. Byl tím do jisté míry popřen originální původ hroznů, ale díky podstatnému snížený výrobních nákladů byly ceny odrůdových vín přístupné široké veřejnosti, která se začala pomalu vracet ke konzumu vína.

Teprve vinařský zákon z roku 1995 a široká privatizace, která zasáhla nejen vinohradnictví, ale i produkci vín, daly základ k nebývalému rozvoji oboru. Vystupňování kvality našich vín zlepšením agrotechnických zásahů při ošetřování vinic a hlavně rozsáhlé investice do moderních technologických zařízení malých i velkých zpracovatelských kapacit, přinesly rychlé zvyšování obliby vína všeobecně a našich bílých i některých červených vín zvláště. Nebývalým způsobem se zvýšil zájem o víno vydáváním zajímavé a pro širokou veřejnost přístupné literatury, spolu s televizními pořady o víně, jeho vlastnostech i původu. Oblibu vína nejen v Evropě, ale i u nás zvyšuje vinařská turistika a speciální programy zaměřené na poznávání vinařských oblastí a odrůdových vín s originálním a zaručeným původem. Našim vínům věnuje lépe poučený konzument na základě jejich jedinečné kvality postupně vyšší a zaslouženou pozornost.

Zvýšený zájem o víno si vynutil i zvýšení plochy našich vinic. Za masivní podpory státu stoupla jejich výměra z 12 tisíc na 19 tisíc hektarů, převážně vysazených na Moravě. Změnila se nejen plocha našich vinic, ale i jejich odůdová skladba ve prospěch výroby jakostních vín z odrůd, požívajících v současné době světovou oblibu. To vede i ke zvýšení konkurenceschopnosti našich vín nejen v EU, ale i v zemích mimo ni. Přírodní podmínky našich vinařských oblastí, které leží na severním okraji rozšíření révy vinné v Evropě, jsou předpokladem pro vznik vín jedinečné kvality, která spočívá v jejich kořenité plnosti a v delikátním projevu jemných aromatických látek. Kromě příjemných chuťových vlastností se vyznačují i vyšším obsahem zdraví prospěšných přírodních látek.

V čem tedy spočívají charakter a přednosti „moravských vín“?

  • Moravská vína jsou rozeznatelná ve své základní kvalitě z celého území Moravy pro svoje hlavní vlastnosti vyvěrající z jejich povšechného charakteru. Ten spočívá ve zrale a šťavnatě chutnajících kyselinách, v bohatosti extraktivních látek, v jednoznačně a přímočaře sevřené chuti, doprovázené výraznými vůněmi jemných tónů, mezi nimiž nechybí paleta vůní primárních a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů, která nepotlačuje svěžest vína.

  • Aniž by byl potlačen základní charakter, spočívají přednosti moravských vín v jejich nesmírné rozmanitosti založené na velkém počtu pěstovaných odrůd. Rozmanitost je však usměrněna velkou členitostí území a dává jednotlivým, všude přítomným odrůdám výraz v konečném ztvárnění vín podle podmínek moravských bioregionů. To vylučuje fádnost vín z Moravy, provokuje to zvídavost, která nemůže být nikdy zcela nasycena.

  • Předností moravských vín je možnost produkce vín vrcholné kvality z význačných, přesně definovaných podmínek prvotřídních viničních tratí rozložených po celém území jižní Moravy. Taková vína odrážejí úzké spojení mezi vlastnostmi terroiru a nejvyšší kvalitou vína.

  • Předností moravských vín je jednota v rozmanitosti. Tuto jednotu je nutné zvýraznit v souvislosti s nabídkou moravských vín pomocí pregnantně a jednoznačně znějícího jednoslovného názvu území MORAVA, který musí výrazně zdobit každou láhev hodnověrného moravského vína. Hodnověrnosti (autentičnosti) vyjádřené tímto názvem musí být poskytnuta záruka v podobě chráněného názvu původu. Tím podtrhneme sounáležitost k významným evropským vinařským oblastem jako jsou Alsace, Rheingau, Mosel, Franken, Burgenland a další.


Prof. Ing. V.Kraus, CSc.

Historie a součastnost vína